Co se stane, když odešlete bitcoin? Cesta jedné transakce od peněženky až do blockchainu

Otevřete bitcoinovou peněženku, zadáte adresu příjemce, částku a stisknete tlačítko „Odeslat". Na displeji se během několika sekund objeví informace, že transakce byla odeslána. Bitcoin ale v tu chvíli ještě není definitivně převeden. Ve skutečnosti právě začala cesta, během které transakci kontrolují počítače po celém světě, čeká na zařazení do bloku, a nakonec se stane součástí blockchainu.

Na rozdíl od bankovního převodu přitom neexistuje žádná centrální instituce, která by platbu schválila. Bitcoinová síť si musí sama ověřit, že odesílatel může s danými bitcoiny skutečně nakládat a že se je například nepokouší utratit dvakrát.

Co se tedy děje během minut mezi stisknutím tlačítka a prvním potvrzením transakce?

Peněženka nejprve vytvoří transakci

Bitcoinová peněženka ve skutečnosti nefunguje jako digitální kapsa, ze které by jednoduše vytáhla několik mincí a poslala je jinému člověku. Připraví datový záznam, který říká, s jakými dříve přijatými bitcoiny chce uživatel naložit a na jakou adresu je chce převést.

Bitcoin totiž pracuje s takzvanými UTXO, tedy dosud neutracenými výstupy předchozích transakcí. Každý vstup nové transakce odkazuje na výstup některé předchozí transakce, který dosud nebyl utracen.

Součástí nové transakce je také digitální podpis. Ten vznikne pomocí privátního klíče a dokazuje, že člověk, který transakci vytváří, má právo s příslušnými bitcoiny nakládat. Privátní klíč přitom není potřeba posílat do sítě. Pomocí kryptografie lze ověřit platnost podpisu, aniž by jeho majitel svůj privátní klíč komukoliv odhaloval. Základní princip fungování bitcoinových transakcí jednoduše popisuje také Bitcoin.org.

Vedle částky určené příjemci se při vytváření transakce zpravidla počítá také transakční poplatek. Jeho výše může později výrazně ovlivnit, jak rychle se transakce dostane do blockchainu.

Bitcoin putuje do sítě

Po podpisu peněženka transakci rozešle do bitcoinové sítě. Neputuje přitom na jeden centrální server. Bitcoin tvoří síť navzájem propojených uzlů, takzvaných nodů. Jeden uzel informaci obdrží, zkontroluje ji a následně ji může předat dalším. Transakce se díky tomu postupně šíří sítí.

Neznamená to ale, že síť automaticky přijme vše, co jí někdo pošle. Jednotlivé uzly kontrolují, zda transakce splňuje pravidla bitcoinového protokolu. Ověřují mimo jiné její podpisy a to, zda se odesílatel nesnaží utratit prostředky, které už byly utraceny jinde. Každý uzel tak může platnost transakce posoudit sám, aniž by musel důvěřovat nějaké centrální autoritě. Pokud transakce pravidlům nevyhovuje, uzel ji může odmítnout a dál ji nešířit.

Čekárna jménem mempool

Pokud je všechno v pořádku, transakce se obvykle dostane do takzvaného mempoolu. Představit si jej můžeme jako čekárnu pro platby, které už síť zná, ale zatím se nedostaly do blockchainu. Přesněji řečeno nemá Bitcoin jeden společný centrální mempool. Jednotlivé uzly mají vlastní seznam nepotvrzených transakcí, který se může v detailech lišit.

A právě tady může začít čekání. Pokud je síť málo vytížená, může transakce získat potvrzení poměrně rychle. V období vysokého zájmu však může na zařazení do bloků čekat velké množství transakcí současně.

Samotné odeslání transakce tedy ještě není totéž jako její potvrzení. Informace o příchozí platbě se může objevit téměř okamžitě, zatímco na její skutečné potvrzení je nutné počkat, až bude zahrnuta do bloku.

Kdo rozhoduje, která transakce půjde první?

Další důležitou roli přebírají těžaři. Ti sestavují kandidátní bloky obsahující transakce, které chtějí do blockchainu přidat. Nemají přitom povinnost zpracovávat platby přesně v pořadí, v jakém byly odeslány.

Ekonomickou motivaci představují transakční poplatky. Těžaři proto typicky upřednostňují transakce, které jim nabízejí atraktivnější poplatek vzhledem k množství místa, jež v bloku zabírají.

To vysvětluje situaci, která může na první pohled působit zvláštně: dvě bitcoinové transakce mohou být odeslány téměř současně, ale jedna získá potvrzení rychle a druhá čeká podstatně déle. Nejde přitom primárně o to, kdo posílá více bitcoinů. Pro zařazení do bloku je důležitá zejména sazba poplatku vzhledem k velikosti transakce. Proto může převod desetitisíců korun teoreticky získat potvrzení dříve než převod milionů, pokud nabízí těžařům výhodnější poplatek.

Těžaři hledají nový blok

Vybrat transakce ovšem nestačí. Těžaři mezi sebou soutěží o možnost přidat další blok do blockchainu prostřednictvím mechanismu Proof of Work. Jejich zařízení provádějí obrovské množství výpočtů a snaží se nalézt hodnotu splňující požadavky bitcoinového protokolu. Kdo platné řešení nalezne, může nový blok rozeslat ostatním účastníkům sítě.

Síť zároveň průběžně upravuje obtížnost těžby tak, aby nové bloky vznikaly v dlouhodobém průměru přibližně jednou za deset minut. Deset minut však rozhodně není jízdní řád.

Někdy mohou dva bloky přijít relativně rychle po sobě, jindy se na další čeká výrazně déle. Nelze proto přesně slíbit, že konkrétní bitcoinová platba dostane první potvrzení právě za deset minut.

První potvrzení: transakce se dostává do blockchainu

Jakmile těžař najde platný blok obsahující naši transakci a ostatní uzly jej přijmou, přichází zásadní okamžik. Transakce má jedno potvrzení.

Záznam už není pouze mezi nepotvrzenými transakcemi čekajícími na zařazení, ale stal se součástí blockchainu. Bitcoinové uzly přitom samostatně kontrolují, zda nový blok respektuje pravidla sítě. Těžař tedy nemůže jednoduše vytvořit blok s libovolnými neplatnými transakcemi a očekávat, že jej ostatní přijmou.

Každý další blok, který se následně přidá nad blok obsahující danou transakci, představuje další potvrzení. Pokud po něm vznikne další blok, má transakce dvě potvrzení. Jak blockchain pokračuje, původní transakce se dostává stále hlouběji do jeho historie.

Proč někdo čeká na jedno potvrzení a jiný na šest?

Čím více bloků následuje po bloku s danou transakcí, tím obtížnější je historii blockchainu změnit. Proto se počet potvrzení používá jako praktické měřítko toho, jak pevně je transakce v blockchainu ukotvena.

Neexistuje však univerzální číslo, které by bylo správné pro každou platbu. U malé částky může obchodník akceptovat transakci velmi rychle, někdy dokonce ještě před prvním potvrzením. U vysokých částek může příjemce požadovat několik potvrzení.

Často zmiňovaných šest potvrzení proto není magická hranice zapsaná v protokolu. Jde o tradičně používanou bezpečnostní hranici zejména u významnějších plateb. Vývojářská dokumentace Bitcoinu k přijímání plateb například rozlišuje platbu bez potvrzení, jedno potvrzení, dvě potvrzení nebo šest potvrzení podle toho, jaké riziko je příjemce ochoten přijmout. Kolik potvrzení je vhodné požadovat, tak závisí také na hodnotě transakce a konkrétní situaci.

Co když jsem nastavil příliš nízký poplatek?

Občas se může stát, že uživatel odešle bitcoin a dlouho se nic neděje. Transakce může být platná, ale její poplatek je ve srovnání s ostatními příliš nízký. Zůstává proto nepotvrzená a čeká, zda ji některý z těžařů vybere do svého bloku.

To ještě samo o sobě neznamená, že jsou bitcoiny ztracené. Moderní bitcoinové peněženky mohou v některých případech umožnit zvýšení poplatku například prostřednictvím mechanismu Replace-by-Fee (RBF). Ten umožňuje za splnění určitých podmínek nahradit nepotvrzenou transakci novou verzí s vyšším poplatkem.

Pokud transakce dlouho potvrzena není, může také časem zmizet z mempoolu některých uzlů. Samotné bitcoiny tím ale automaticky nezmizí.

Dá se bitcoinová transakce stornovat?

Právě zde je jeden z největších rozdílů oproti klasickému bankovnímu systému. Uživatel nemůže zavolat na bitcoinovou centrálu a požádat ji, aby již potvrzený převod zrušila. Žádná taková instituce neexistuje.

Jakmile je transakce zahrnuta do blockchainu a získává další potvrzení, její případná změna je stále obtížnější. Bitcoin proto přenáší značnou část odpovědnosti na samotného uživatele.

Pokud člověk odešle prostředky na špatnou adresu a její majitel mu je dobrovolně nevrátí, neexistuje v rámci bitcoinového protokolu standardní mechanismus chargebacku podobný tomu, který znají uživatelé platebních karet. U nepotvrzených transakcí je situace o něco složitější. Některé lze za určitých okolností nahradit jinou transakcí, není ale správné si tuto možnost představovat jako běžné tlačítko „storno".

Co vlastně příjemce vidí?

Zajímavé je, že příjemce nemusí čekat na potvrzení, aby se o platbě dozvěděl. Jeho peněženka může nepotvrzenou transakci zaznamenat krátce poté, co se rozšíří sítí. Proto se může téměř okamžitě objevit informace například „příchozí platba, 0 potvrzení".

V tuto chvíli už síť o transakci ví, ale ještě není součástí žádného bloku. Až první potvrzení znamená, že ji těžař zahrnul do blockchainu. Každý následující blok potom zvyšuje počet jejích potvrzení.

Bitcoin neposílá mince internetem

Celý proces zároveň ukazuje jednu z věcí, které mohou být na Bitcoinu zpočátku matoucí. Při bitcoinové transakci ve skutečnosti nikde internetem necestuje digitální mince podobná souboru nebo příloze v e-mailu. Síť pouze aktualizuje společně ověřovanou historii toho, kdo může s určitými bitcoiny dále nakládat.

Peněženka vytvoří a podepíše transakci. Uzly ji zkontrolují a rozšíří po síti. Nepotvrzená platba čeká na zařazení. Těžař ji může zahrnout do nového bloku a ostatní uzly následně ověří, zda je blok platný. Teprve potom se transakce stává součástí historie bitcoinové sítě.

A právě v tom spočívá jedna z nejzajímavějších vlastností Bitcoinu: celý proces může fungovat bez banky, karetní společnosti nebo jiné centrální autority. Na druhé straně to znamená, že odpovědnost za správnou adresu, vhodně nastavený poplatek i bezpečné zacházení s klíči zůstává především na samotném uživateli.

Obsah tohoto článku slouží pouze k informačním účelům a nepředstavuje investiční poradenství ani doporučení k nákupu konkrétního aktiva. Investice do kryptoaktiv jsou spojeny s vysokým rizikem. Hodnota kryptoměnových aktiv může klesat i růst a můžete přijít o celou investovanou částku. Kryptoaktiva nejsou chráněna schématy záruky vkladů. Minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výsledků.